Krašovice

Osídlení této krajiny sahá do dávného šerověku, což dokládají archeologické nálezy z katastru obce. V roce 1985 byla na návrší nad Krašovickým rybníkem objevena mohyla ze střední doby bronzové (asi 1500 let p.n.l.), 200 m odtud je nalezena blíže nedatovatelná pravěká keramika.

Roku 1323 patřily Krašovice spolu s několika okolními vesnicemi ke Zvíkovskému panství, od roku 1337 až do roku 1430 patřily Královské koruně. Po tomto období zastavil král Zikmund 11 vsí ryhtářství čížovského (mezi nimi i Krašovice) k Hluboké. Rok 1490 je někde uváděn jako první písemná zmínka o vsi Krašovice, o čemž svědčí robotní urbář panství hlubokého z roku 1492, kde jsou již známá jména osedlých, jejich majetek i povinnosti k vrchnosti. Byla to jména Pechánek, Koukol, Kouba, Mašek, Nosek, Jan, Janek, Žalud, Astrův syn. Hospodařili na 11½ lánech.

Poddanství a robota

V roce 1654 patřila ves ke statku Čížová – majitelka Anna Kadovská (vdova po Jindřichu st. Dejma ze Stříže). Berní rula z této doby uvádí osedlé hospodáře: Čarek, Jícha, Nosek, Koryda, Brejha, Pechánek, Holanda, Soukup. Dále grunty pusté: Sajčovský, Skálovský, Mikovský, Zajíčkovský a zahradník Maš. Hospodařili na 348 stryších polí se 2 koni a 21 potahů volských, k tomu 30 strychů lesů.

V roce 1726 přechází majetek Dejmů ze Stříže na Antonii Josefu Černínovou z Chudenic a tím i Krašovice. V roce 1753 na Augusta Antona z Lobkowicz. Za jeho vlastnictví se v robotním urbáři (r. 1761) z panství Čížová–Drhovel–Sedlice objevují nová jména hospodářů: Měsíček a Souhrada. Osedlí ze vsi již hospodaří na 370 stryších polí a 57 stryších luk; mají povinnost robotní: v době vegetace v týdnu 66 dnů potažní a 66 dnů pěší, v době zimní 44 dnů potažní a 66 dnů pěší v týdnu.

Proti této vysoké míře roboty rebelovali krašovští sedláci počátkem února 1771 na drhovelském ředitelství, zastoupeni sedlákem Měsíčkem a Noskem spolu s Jíchou, který byl zavřen do arestu. Rebelie však skončila neúspěšně.

19. a 20. století

V roce 1850 řádila v obci cholera – zemřeli: starý Jícha a jeho manželka, selka Skalová, mladý Jícha, jeho děcko a chalupník Souhrada.

Roku 1883 se stavěla kaplička sv. Jana Nepomuckého, původní zvon byl křtěn sv. Vojtěch. Železnice Protivín–Zdice–Rakovník byla dokončena v roce 1875.

Po velkém požáru v obci v srpnu 1907, kdy shořely usedlosti V. Měšíčka, Josefa Šupitara, Matěje Pichlíka, Jana Levého, V. Koláře č.p. 2 a Josefa Sychrovského, byl v následujícím roce 1908 založen Sbor dobrovolných hasičů.

V roce 1930 byl v obci zaveden elektrický proud; 7. května již svítily první 3 žárovky, rozpočet v té době zněl na 89 796 Kčs. Téhož roku, 8. srpna 1930, prodal Jan Huspenka hostinec č.p. 13 Měšťanskému pivovaru v Písku. 1. února 1931 se konal v tomto hostinci 1. všeželezničářský ples.

V roce 1924 byl v Krašovicích založen „Kroužek divadelních ochotníků" – v červenci čítal 12 členů. Soubor sehrál desítky her, v roce 1930 nastudoval u Jíchů na zahradě „Naše furianty" a naposledy vystoupil 1. 3. 1953 hrou „Chudák manžel".

14. srpna 1938 byl slavnostně odhalen pomník padlým spoluobčanům v 1. světové válce; téhož roku na jaře bylo vysazeno několik slovanských lip pojmenovaných po Antonínu Švehlovi. Boží muka u č.p. 51 – jediná v celé sloučené obci Čížová – byla postavena před rokem 1837.

Roku 1902 žádala obec o stavbu vlastní školy; c. a k. školní rada usnesením ze dne 20. 8. 1902 nesouhlasila s vyškolením Krašovic ze školní obce Čížová. S nezdarem se setkali Krašovičtí i v pozdější době, když žádali o zřízení železniční zastávky.

V roce 1947, začátkem září, se konal 1. Letecký den na dnešním letišti Písek – Krašovice.