Bošovice

Bošovice leží na severozápadním okraji písecké kotliny, na úpatí výrazného zalesněného pásma s vrchy Strážiště a Koseřín. Přímo nad vesnicí se zdvíhá návrší se zdaleka viditelným kostelem sv. Jakuba.

První zmínky o vesnici jsou z roku 1323 mezi sídly, které král Jan Lucemburský spolu se Zvíkovem zastavil Petrovi z Rožmberka. V 16. století byly Bošovice samostatným vladyckým statkem v držení Buzických z Buzic, část vsi připadla v polovině 16. století spolu s Drhovlí k Řepicím. Později byla vesnice připojena k sousední Čížové.

Roku 1654 bylo ve vsi celkem 8 hospodářů, z toho 3 sedláci. V letech 1686–91 byly Bošovice separovány spolu se sousedními Chlaponicemi jako samostatný statek. Po roce 1715 byly pak s Čížovou připojeny natrvalo k Drhovli.

K Bošovicím náleží bývalá samota Tasnov – býval zde asi do roku 1928 hostinec, panský lobkovický dvůr, poté zbytkový statek a naposledy plemenářská stanice Císadlovice.

Mezi Bošovicemi a samotou Tasnovem vyrostla v roce 1918 a hlavně po roce 1924 na polích přiděleným bošovickým občanům od dvora Císadlovi (po provedení pozemkové reformy na lobkovickém panství) řada nových domů – Nové Bošovice.

Historie

Ze zachovalých písemností se nedovíme, kolik občanů zemřelo za třicetileté války v letech 1618–1648. Nejstarší úmrtní matriky byly napsány teprve v 2. polovině 17. století. Berní rula (popis obcí) z roku 1654 vypovídá, že z Bošovic přežilo tuto katastrofu pouze 8 rodin.

Na jaře roku 1908 postihl Bošovice velký požár. Vyhořelo 7 domů – č.p. 29, 25, 24, 6, 7, 8 a 28.

Za první světové války v letech 1914–1918 zahynulo 6 mužů z Bošovic, jimž je věnována pamětní deska zasazená ve zdi bošovické kapličky, vedle vchodu.

V roce 1948 byl při těžbě kamene na opravu silnic objeven poklad bronzových předmětů. Nález byl odevzdán píseckému muzeu p. Josefem Pánovcem.

Architektura a zástavba

Půdorysným jádrem vesnice je přibližně trojúhelníková náves. Jižní stranu návsi tvořil hospodářský dvůr, druhotně rozparcelovaný. Zástavba v místě někdejšího dvora zčásti zanikla. Několik usedlostí je rozmístěno i okolo druhé svažité návsi na jihovýchodním okraji vesnice a podle přístupové komunikace od Chlaponic. Na úpatí vrchu s čížovským kostelem východně od vsi byl situován vrchnostenský ovčín, zvaný Dolejší či Dolský.

Ve vsi se dochovalo několik zděných usedlostí, klasicistních, pozdně klasicistních i eklektických. Ojedinělým stavením s plochým křídlovým štítem, typickým pro oblast Písecka, je dům č.p. 1 v jižní části vsi. V blízké usedlosti č.p. 3 se zachovala hodnotná klasicistní sýpka s polovalbovou střechou, podélně orientovaný dům má jednoduchou eklektickou fasádu.

Nejvíce hodnotných staveb nalezneme na západní straně návsi. Ve dvoře č.p. 6 stojí klasicistní sýpka s vysokou střechou nasazenou na fabionové římse. Vjezd do dvora uzavírá brána s rovným překladem. Sousední podélně orientovaný dům č.p. 7 má střídmou eklektickou fasádu s nárožní bosáží. Obdobný charakter má i protější hospodářské stavení s valbovou střechou.

Usedlost č.p. 8 tvoří dům s jednoduchou fasádou asi ze 30. let 20. století a brána s kapličkovými nitkami po stranách.

V sousední drobné usedlosti č.p. 28 stojí patrová klasicistní sýpka s polovalbovou střechou – v současné době hasičská zbrojnice SDH Bošovice. Statek je opraven a je v něm navštěvovaná Bošovická hospůdka.

Východní stranu návsi uzavírá dvojice podélně orientovaných usedlostí s vjezdy, částečně zmodernizovaných usedlostí č.p. 4, 39, 5 z roku 1923.

Na návsi stojí neorenesanční kaple s půlkruhovým závěrem a věžičkou v hřebeni střechy.

Bošovická náves si dodnes – s výjimkou jednoho rodinného domu – uchovala základní hmotovou strukturu. Zejména západní strana návsi se dochovala v podstatě nepoškozená a působí krásným dojmem.