Kampelička v Čížové

Na myšlenku založit na čížovsku spořitelní a záložní spolek připadl v roce 1896 nezapomenutelný řídící učitel Václav Fritz. Dohodl se s tehdejším předsedou Hospodářského spolku okolí čížovského p. Josefem Jůnou, oba poté na schůzi spolkové dne 8. listopadu téhož roku konané v hostinci u Jelena, vysvětlili přítomným význam záložen dle vzoru Reiffeisenova a našeho Dr. Cyrila Kampelíka.

Přihlásilo se 38 členů ze všech přifařených obcí. Po podepsání přihlášek byly provedeny volby do představenstva — starostou zvolen řídící učitel Václav Fritz, zapisovatelem byl učitel Alois Hoch z Drhovle, pokladníkem byl zvolen František Hauser z Bošovic. Schválen byl jednací řád, stanovena výše závodních podílů a vkladů do 15 000 zlatých, výše zápůjček do 5 000 zlatých, vklady pro jednotlivce od 1 do 3 000 zl. Úroky z vkladů stanoveny na 4 %, ze zápůjček 5 %.

Do obvodu spořitelního spolku patřily zpočátku obce: Čížová — Nová Ves, Bošovice, Krašovice, Zlivice, Křešice, Třebkov, Berečnice, Vrče, Dědovice, Chlaponice, Mladotice, Drhovle, Brloh, Pamětice, Dubá Hora, Čamonice, Vadkovice, Košlí, Podolí a Předotice (v roce 1935 Topělec). Zajímavé je zajisté i to, že v té době z počtu 1932 přihlášených Kampeliček u Ústřední jednoty, dostala Čížová základní číslo 1. Z původních 10 vkladatelů v prvním roce činnosti vzrostl jejich počet v roce 1936 na 497 členů.

Novou budovu čp. 28 v Čížové pro potřeby Kampeličky postavila firma Josef Mráz z Písku, když předtím stavební komise dne 27. června 1929 tuto stavbu schválila. Náklad na stavební místo, stavbu i s vnitřním zařízením činil 178 242,50 Kč. Kolaudace budovy byla provedena 3. prosince 1929 a již 1. ledna 1930 se v budově začalo úřadovat!

Předtím, již v roce 1929 nechal spolek na přiděleném pozemku postavit mostní váhu nákladem 18 494,16 Kč, která svému účelu sloužila ještě v 70. letech.

Blahodárné poslání tohoto peněžního ústavu ocenili občané ze širokého okolí v období I. pozemkové reformy v letech 1924–1925, kdy přídělcům hodnými zápůjčkami bylo pomáháno umořit jejich finanční závazky. Podobně tomu bylo v letech 1929–30, kdy živelné pohromy těžce dopadaly na náš venkov. Pomocnou ruku podala Kampelička i při lesní reformě v roce 1933, kdy umožnila Lesnímu družstvu v Mladoticích, obci Bošovice i jednotlivcům výhodné získání lesů. Financovala i vodní družstvo v Křešicích při melioracích pozemků, pomohla při stavbě domků v Krašovicích, umožnila obci Nová Ves — Čížová elektrifikaci. Pravidelné příspěvky plynuly i do škol v obvodu její působnosti.

Později měnila Kampelička svůj název při různých reorganizacích, ale budova sloužila svému poslání až do roku 1988.